Sinajský poloostrov

Poloostrov na rozhraní africké a euroasijské pevniny byl odnepaměti spojnicí mezi velkými kulturami Severní Afriky a Blízkého východu. Pro faraónský Egypt byl Sinaj důležitým zdrojem mědi a některých polodrahokamů, ale hlavně branou k výbojům do vnějšího světa, případně v dobách krizí vítanou neprůchodnou pouštní hranicí. Přes Sinaj vedla cesta Mojžíšova lidu z egyptského útlaku do zaslíbené země. Od dob Mojžíšova putování je Sinaj nedílnou součástí Svaté země. Místa jako Mojžíšova hora, z níž si tento vůdce přinesl boží desatero, místo zázraku hořícího keře nebo nasycení manou nebeskou jsou v Bibli vzpomínána a dodnes uctívána (a to i přes to, že o přesnou trasu cesty přes Sinaj se dosud historikové přou).

Z geologického hlediska je rozsáhlý (61.000 km2) trojcípý sinajský poloostrov součástí Afriky a z geografického Asie. Od obou kontinentů je oddělen zálivy Rudého moře - z jihovýchodu a východu Akabským zálivem, jímž Egypt hraničí se Saúdskou Arábií, Jordánskem a Izraelem a ze západní strany Suezským zálivem. Od ostatního Egypta je na severozápadě Sinaj úplně oddělen Suezským kanálem, ale dopravně se přes něj dá z Afriky dostat několika přívozy a jedním tunelem v jeho jižní části. Pro zahraniční návštěvníky, trávící dovolenou v letoviscích na Sinaji, je tak umožněna i návštěva Káhiry a jí blízkých staroegyptských památek - pyramid v Gíze a Sakkáře. Severní část Sinaje je omývána vlnami Středozemního moře. Bezprostřední pozemní hranice má Egypt na severovýchodě Sinaje jen s Izraelem (hraniční přechody Rafah na severu a Taba-Eilat na jihu společné hranice). Existuje ale také přímý spoj pravidelným trajektem z egyptské Nuweiby do jordánské Akaby. Převážná část poloostrova je pokryta pouští a skalnatými horami (nejvyšší je Hora svaté Kateřiny s 2.637 m, která o něco převyšuje sousední Horu Sinaj, známou jako Gebel Músá - Mojžíšova hora).

Podnebí je typicky pouštní, suché a teplé (v létě denní teploty často převyšují 30°C) s velkými rozdíly mezi dnem a nocí (s ohledem na členitý horský reliéf může rozdíl denních a nočních teplot v extrémních případech činit i přes 20°C). Vlhčí počasí může být v zimě při pobřeží Středozemního moře na severu poloostrova, ale i na jihu může zapršet, což v těchto několika řídkých případech vede ke krátkodobému objevení tzv. barevné pouště, kdy veškerá vegetace okamžitě reaguje na vláhu nesčetnými květy různých barev. Zeleň je jinak k vidění jen v několika málo oázách, z nichž největší je vnitrozemská oáza Fejrán s cca 30.000 datlovými palmami.

Taba

Rozvíjející se letovisko na severu Akabského zálivu je jako stvořené pro nádhernou dovolenou v luxusních hotelových resortech, které se rozprostírají po pobřeží od Nuweiby až do Taby. Celé pobřeží obklopují vysoké hory téměř spadající až k dlouhým písčitým plážím. Na své si zde přijdou nejenom milovníci relaxační dovolené, ale i potápěči – pobřeží je lemováno pestrobarevnými korály, které uspokojí jak začátečníky, tak i pokročilé.

Poloha letoviska v blízkosti Jordánska a Izraele umožňuje pohodlnou návštěvu Jeruzaléma či Petry.

Asi 35 km od mezinárodního letiště v Tabě je budován projekt Taba Hights, které v budoucnu nabídne spousty sportovních, nákupních i kulturních aktivit. V prosinci 2005 zde bude otevřeno jedno z nejlepších golfových hřišť v oblasti s 18 jamkami. Již nyní zde můžete zde využít potápěčského centra, centra vodních sportů či systému „dine around“ (po předchozí domluvě a mírném doplatku můžete večeřet v kterémkoliv hotelu v oblasti). Z jachetního přístavu, který je součástí tohoto centra, se velmi pohodlně a rychle dostanete i jordánské Akaby. Součástí tohoto projektu jsou v současné době hotely Mariott, Sofitel, Hayatt Regency a Three Corners El Wekalla, vyrůstá zde i hotel Intercontinental.